Moderní zdravotní systémy po celém světě procházejí v posledních letech zásadní transformací svého přístupu. Odklánějí se od čistě reaktivního modelu a stále jasněji začínají chápat jednu zcela jednoduchou, leč neúprosnou ekonomickou realitu: léčit již vzniklé zdravotní komplikace je ve výsledku vždy výrazně dražší, než se snažit jim efektivně a včas předcházet.
Musíme si totiž uvědomit, že každá, byť i zdánlivě drobná komplikace něco stojí a představuje zátěž pro celý systém. Jakmile u pacienta dojde ke zhoršení stavu, spouští se řetězová reakce neplánovaných nákladů. Nemocnice musí v první řadě řešit delší hospitalizaci, často na velmi nákladných lůžkách intenzivní péče. Lékaři musí nasadit drahá antibiotika či jinou specializovanou medikaci. Komplikovaný stav navíc vyžaduje další zapojení už tak přetíženého zdravotnického personálu a v mnoha případech si bohužel vynutí i další chirurgické zákroky, se kterými původní léčebný plán vůbec nepočítal.
Z tohoto úhlu pohledu dává naprostý smysl, že prevence je zkrátka podstatně levnější. Pokud lze jakoukoliv komplikaci eliminovat mnohem dříve, ideálně ještě předtím, než vůbec propukne, celý zdravotní systém šetří obrovské množství peněz, lůžkových kapacit i drahocenného času lékařů a sester.
Do této ekonomické rovnice navíc v současnosti vstupuje další, zcela kritický globální faktor: antibiotická rezistence naprosto mění zavedená pravidla hry. Bakterie se stávají vůči běžným lékům stále odolnějšími. Z toho jasně plyne, že léčit i dříve banální nemocniční infekce bude v nadcházejících letech stále obtížnější a především násobně dražší. Spoléhat se na záchranu v podobě léků po propuknutí problému už zkrátka není udržitelnou strategií.
Na tuto situaci velmi racionálně reagují také instituce, které drží rozpočty. Zdravotní pojišťovny dnes napříč trhy vyvíjejí obrovský tlak na celkovou efektivitu. Vzhledem k rostoucím nákladům na péči budou v blízké budoucnosti mnohem více a ochotněji finančně podporovat právě účinnou prevenci.
Z vývoje trhu i klinické praxe tak jasně vyplývá, že budoucnost medicíny bude patřit moderním preventivním technologiím a chytrým inovacím. A tento posun k proaktivnímu zajištění bezpečí pacienta bude klíčový plošně – a to nejen ve vysoce rizikových oblastech, jako je například katetrizace, ale postupně ovládne všechny medicínské obory.
